… a na délce (někdy) taky záleží

Sotva pár milimetrů! Taková blbost! Význam to nemění, vypadá to skoro stejně, akorát to člověku komplikuje život.

Svatá pravda. Znám lidi, kteří by kvůli špatně použité pomlčce stříleli, a znám lidi, kteří třeba vůbec nevědí, že existuje něco jako spojovník. (To je taková ta krátká pomlčka, kterou pravděpodobně běžně používáte místo té opravdické pomlčky, a dost možná o tom vůbec nevíte.)

Bohužel i na tohle máme v češtině jistá pravidla. Když se nedodrží, většinou se stane celkem prd, maximálně se vám může přihodit, že budete působit jako amatér. Ale pokud byste přece jen radši budili dojem profíka, který se vyzná, mám pro vás pár základních návodů a tipů, jak se s pomlčkou a spojovníkem vypořádat plus mínus bezbolestně. 

Slovníček pojmů

Tak pro jistotu ještě jednou – aby se to nepletlo:

Spojovník (-) najdete na české klávesnici hned vedle pravého Shiftu. Je to taková kratinká vodorovná čárka, kterou pravděpodobně automaticky používáte tam, kde chcete napsat pomlčku (nebo ti pokročilejší a uvědomělejší samozřejmě spojovník).

Pomlčka (–) je o chlup delší než spojovník. Na Macu ji vytvoříte snadno tak, že stisknete alt a k tomu už zmíněný spojovník. Naproti tomu na klasické Windows klávesnici prostě NEEXISTUJE. Zrada, skandál, ostuda! (Pro většinu lidí o důvod víc, proč ji ignorovat.) Nicméně vytvořit se samozřejmě dá, a to hned několika způsoby.

Jak na pomlčku

1. Klávesovou zkratkou Alt + 0150. Podržíte Alt a k tomu vyťukáte tyhle čtyři číslice. Když potom klávesu Alt uvolníte, automaticky naskočí pomlčka. Gratuluji, právě jste se naučili nové kouzlo! ;)
2. Jednoduše ji vložíte přes záložku Vložit / Symbol. Tam je to ale trochu prekérka, protože pomlček najdete v nabídce ještě víc různých druhů, a nakonec nejspíš stejně nebudete vědět, která je ta pravá.
3. Pokud máte dostatečně chytrý Word, umí vytvořit pomlčku automaticky, a udělá to vždy, když napíšete cokoli podle vzorce: údaj – mezera – spojovník – mezera – údaj – mezera. (Údajem se rozumí slovo nebo číslo.)

   Je to ovšem značně nespolehlivé, a především dosti zdlouhavé. Když totiž potřebujete udělat pomlčku bez mezer, musíte jít zpět a mezery manuálně vymazat. Pokud nevíte, co s volným časem, pak je tato metoda právě pro vás.

Duel: pomlčka–spojovník

Tak, a teď tedy, co si s těmi dvěma vlastně počít. Nemám v úmyslu vypisovat tady všechna pravidla a vyjmenovat všechny příklady. Zaměřím se na ty nejběžnější a nejzrádnější situace.

Kam se spojovníkem

Nejčastěji se použije tam, kde dva spojované výrazy tvoří těsný významový celek (to znamená, že ta dvě slova v podstatě plní funkci slova jednoho).

Např.:

• propan-butan, černo-bílý, překladatel-tlumočník, česko-slovenské vztahy;
• přípona -li: bude-li, máte-li, potkáte-li;
• cizí výrazy typu ping-pong, play-off.

Samostatnou kapitolkou jsou místní názvy jako: Praha-Vyšehrad, Brno-město, Frýdek-Místek. Pokud jsou oba názvy jednoslovné, nic neřešíme, píšeme spojovník. Jakmile je však jeden z názvů víceslovný, nastupuje do hry pomlčka oddělená mezerami: Praha – Nové Město, Brno – Královo Pole, ale dokonce i Praha 6 – Bubeneč. To jen pro přehlednost a lepší orientaci v textu. Žádné jiné zákeřnosti v tom nehledejte.

Spojovník se hodí také:

• při dělení slov na konci řádku;
• v internetových adresách: www.jak-na-texty.cz;
• v kódech: ISBN 987-65-432-1000-9 a při sestupném zápisu dat: 2016-05-07

Zapište si za uši: Spojovník se nikdy neodděluje mezerami!

Kam s pomlčkou

Má mnoho různých možností použití, a aby to bylo ještě zábavnější, na rozdíl od spojovníku se většinou odděluje mezerami, a nebo taky ne. (Relax, vysvětlíme, není to zas taková věda.)

Kdy tedy použijeme pomlčku:

• Ve větě zpravidla k vyjádření přestávky v řeči: Ohlédl se a – nikde nikdo.
• Vsuvka: Jazyková úroveň textu – i když si to možná nemyslíte – má na čtenáře zásadní vliv.

Ve všech těchto případech oddělujeme pomlčku mezerami.

Pomlčka bez mezer se používá ve významu a, až a proti/versus:

• s významem „a“: autorská dvojice Voskovec–Werich, vztah prodejce–klient;
• s významem „až“: v letech 1989–2000, červenec–srpen, autobus Praha–Tábor;
• s významem „proti“: zápas Sparta–Slavia.

Pozor: i tady platí, že při spojování víceslovných výrazů zařadíme mezery: M. Zikmund – J. Hanzelka, utkání Kocourkov – Zlámaná Lhota, přímá linka Praha – Kolín nad Rýnem, červenec 2001 – srpen 2002.

Tak v Blesku asi inspiraci hledat nebudeme…

Shrnutí

Pořád vám to ještě přijde dost gulášoidní? Dobře, mám pro vás nakonec takovou rychlou záchrannou službu:

Spojovník – uvnitř slova nebo ve spojení dvou slov, která se ve větě tváří jako jedno slovo.

Pomlčka – jako interpunkce ve větě (oddělíme mezerami) nebo mezi dvěma údaji ve významu a, až, proti (zpravidla bez mezery). Pokud spojuje výrazy víceslovné, pro přehlednost oddělíme mezerami.

Tak. Končíme. Teď si dejte studenou sprchu a klidně to všechno zase zapomeňte. Šetřete místo v hlavě na důležitější věci. Jen si pro jistotu uložte tenhle článek. ;) A jestli vám v hlavě vrtá nějaký dotaz k tématu pomlčka–spojovník (správně, tohle je pomlčka ve významu „a“, případně „versus“), nenechávejte si ho pro sebe a pište do komentářů.