Autenticita v copywritingu

Když jsem před několika lety začínala učit své klienty psát prodejní texty, vždycky jsem zdůrazňovala jednu klíčovou věc: 

“Hlavně buďte autentičtí, klidně i trochu divní, ale buďte to vy! Nestylizujte se do něčeho, čím nejste a v čem se necítíte dobře. Pak budou i vaše texty přirozeně prodávat.”

Jenže pak se něco stalo, a sama jsem začala dělat pravý opak. Odstartovalo to tím, že jsem prostě chtěla jen vyzkoušet, co to udělá. Přirozená markeťácká zvědavost – zkoušet a testovat. Takže ačkoli jsem třeba byla naprosto zásadně proti spojení “dárek zdarma”, stejně jsem chtěla vyzkoušet, jak na to ve skutečnosti lidi reagují.

A zjistila jsem to velmi rychle – do pěti minut jsem dostala na Facebooku i do mailu takovou čočku, až se mi z toho chtělo brečet.

Až potud ale bylo všechno v pořádku. Když chcete druhé lidi něco učit a s něčím jim radit, je fajn mít věci vyzkoušené na vlastní kůži.

Depka z tři čtvrtě milionu

Jenže já z ničeho nic zjistila, že mě to měření tak pohltilo, že najednou píšu víc podle tabulek a konverzních grafů než podle srdce. Začala jsem se řídit víc čísly a tvrdými daty než vlastní intuicí.

Moje texty sice pořád prodávaly, ale já jsem z těch výsledků neměla ani trochu radost. A cítila jsem, že klienty to se mnou nebaví ani zdaleka tolik jako dřív. Reakcí ubývalo, jako bych pro ně tak trochu přestávala existovat.

Utržili jsme např. během jednoho týdne na velké kampani více než 750 tisíc korun. Ano, to je přes tři čtvrtě milionu. Asi byste čekali, že přišla euforie, bujará oslava a výlet někam do exotických krajin. Ale jak by řekl Jára Cimrman – místo euforie depka, místo dovolené peřina.

Zhroutila jsem se fyzicky i psychicky. To už mi bylo jasné, že tady je něco opravdu hodně špatně.

Strašně mě to vyčerpávalo. Došlo to až tak daleko, že jsem skutečně zvažovala, že se na psaní úplně vykašlu a půjdu se zeptat na práci do kavárny na rohu. Měla jsem pocit, že texty a marketing už nemůžu ani vidět, dělalo se mi z toho fyzicky zle. Kam až to došlo, už možná víte. Syndrom vyhoření a dlouhé hledání cesty zpět.

Na blbých pocitech záleží

Když jsem se trochu probrala a dokázala se ohlédnout zpátky, uvědomila jsem si, že jsem sama sebe úplně odsunula na vedlejší kolej a jela na autopilot. Vůbec jsem neposlouchala svůj vnitřní hlas, i když mi dávno jasně říkal, tudy ne. A i když už dávno vím, že má vždycky 100% pravdu.

Naštěstí koncem minulého roku přišlo jisté osvícení a návrat k sobě sama. Došlo mi, kde jsem kdysi začínala, co mě bavilo, co mi dávalo smysl a co je opravdu moje. Přestala jsem si hrát na dokonalou paní markeťačku.

Docvaklo mi, že marketing není špatně, ani grafy a tabulky nejsou špatně. Špatně je, když jdete proti sobě a proti tomu, co vnitřně cítíte jako správné.

Já jsem totiž odjakživa hluboce přesvědčená, že ti správní klienti za vámi nepřijdou proto, že budete mít dokonale napsanou výzvu k akci a na tlačítku “To musím mít!”. Své vysněné a ideální klienty si přitáhnete hlavně tím, že budete i při psaní sami sebou. Bude z vás cítit přirozenost, uvolněnost, pohoda a radost. 

Jeden z mých báječných klientů (jméno je fiktivní) to velmi vtipně vystihl, když prohlásil:

“Moje cílovka jsou lidi, co chtějí Petrželu. A funguje to.”

Autenticita + copywriting = VSL❤︎

Tím však rozhodně nechci říct, abyste teď hodili všechny copywriterské poučky za hlavu s tím, že jsou zbytečné a nesmyslné. Dál vám budu vtloukat do hlavy copywriterské a markeťácké principy, protože jednak fungují jako skvělé vodítko, a jednak skutečně mohou výrazně zvednout atraktivitu vašich textů i samotné prodeje. 

Ale při tvorbě obsahu vždy naslouchejte především sobě, svým klientům a svým hodnotám. Musíte se v tom hlavně cítit dobře. Když budete při psaní v křeči a budete si na něco hrát, pozná se to. Lidi to vycítí. Nebudou vám to věřit, protože to nevěříte vy sami sobě.

Nechala jsem se inspirovat skvělou byznys mentorkou a koučkou Madlou Čevelovou a vybrala jsem si své letošní slovo roku. Uhádli jste, je to AUTENTICITA. 

Jak vnímáte autenticitu v copywritingu vy? Je pro vás důležité, abyste byli ve svých textech sami sebou?